Mýty o kyselině mléčné

Skoro každý, kdo se věnuje sportu, slyšel o kyselině mléčné jako látce, která se údajně hromadí ve svalech při intenzivní fyzické aktivitě a způsobuje svalovou únavu a bolest. Tento dlouholetý názor je založen na myšlence, že při anaerobní glykolýze (kdy svaly získávají energii bez kyslíku) vzniká kyselina mléčná, což vede k tzv. laktátové acidóze – překyselení organismu, kdy tělo ztrácí schopnost udržovat optimální pH kolem 7,4. Pokud pH krve klesne pod tuto hranici, může to vést k závažným zdravotním problémům.

Avšak tento pohled se ukázal jako nepřesný. Přes 100 let od doby, kdy vědci A. V. Hill a O. Meyerhoff (nositelé Nobelovy ceny) formulovali myšlenku, že kyselina mléčná vzniká při intenzivní svalové činnosti a způsobuje acidózu, nové výzkumy odhalují složitější realitu.

Kyselina mléčná a laktát: Od objevu k modernímu pochopení a mýtům, které přetrvávají

Kyselina mléčná a laktát jsou slova, která sportovci, trenéři i vědci slyší často, zvláště pokud jde o intenzivní fyzickou aktivitu. Dlouhou dobu byla kyselina mléčná považována za hlavní příčinu svalové únavy, bolesti a dokonce laktátové acidózy. Avšak moderní výzkumy ukazují, že tato představa je zavádějící a zdaleka neodpovídá skutečnosti. Tento článek podrobně prozkoumá historii kyseliny mléčné, její roli v těle, nové vědecké poznatky a rozšířené mýty, které se mezi sportovci stále tradují.

Kyselina mléčná: Historie objevu

Příběh kyseliny mléčné začal v roce 1780, kdy švédský chemik Carl Wilhelm Scheele poprvé izoloval tuto látku z kyselého mléka. Její název pochází z latinského slova „lac“, což znamená mléko, a odpovídal její tehdy známé přítomnosti v mléčných výrobcích. Scheeleho práce byla v počátcích kritizována a někteří vědci jeho objev zpochybňovali, zaměňujíce kyselinu mléčnou za kyselinu octovou. Později se však ukázalo, že kyselina mléčná existuje nejen v mléčných výrobcích, ale i v dalších organických tkáních, včetně svalů a krve.

Výzkum kyseliny mléčné ve svalech

S rozvojem vědeckých metod začali vědci zkoumat přítomnost kyseliny mléčné i ve svalové tkáni, především v kontextu fyzické námahy. V 19. století bylo poprvé zjištěno, že kyselina mléčná se tvoří ve svalech při intenzivním cvičení, kdy je omezen přísun kyslíku. Tento proces se začal spojovat s únavou a zhoršením svalového výkonu. Tato hypotéza byla dále rozvíjena ve 20. století, kdy vědci začali detailněji studovat mechanismy svalového metabolismu.

Průkopníci v oblasti svalové fyziologie: Hill a Meyerhoff

Nejvýznamnější pokrok ve výzkumu kyseliny mléčné nastal v roce 1922, kdy vědci Archibald Vivian Hill a Otto Meyerhoff získali Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství za své výzkumy svalové fyziologie. Oba vědci byli klíčoví pro pochopení toho, jak svaly vytvářejí energii během intenzivního cvičení. Hill studoval produkci tepla během svalové kontrakce a objasnil, že část energie vzniká anaerobně, tedy bez kyslíku. Meyerhoff přispěl svou prací na glykolytickém systému, který popsal jako proces přeměny glukózy na kyselinu mléčnou, když není k dispozici dostatek kyslíku.

Tito vědci tedy položili základy pro pochopení toho, jak se svaly chovají při intenzivní fyzické námaze. Jejich závěry se staly pevným bodem v biochemii a fyziologii, ačkoliv některé aspekty jejich práce byly časem revidovány a modernizovány.

Mýtus o kyselině mléčné a laktátové acidóze

Jedním z největších mýtů, který vzešel z výzkumů Hilla a Meyerhoffa, je myšlenka, že kyselina mléčná způsobuje laktátovou acidózu a svalovou únavu. Tento mýtus spočíval v tom, že kyselina mléčná, která se ve svalech vytváří během intenzivního cvičení, se hromadí a překyseluje svaly a krev. To mělo údajně vést k poklesu pH, tedy ke stavu, kdy svaly ztrácejí schopnost účinně se stahovat a dochází k únavě.

Problémem je, že neexistují žádné přímé experimentální důkazy, které by prokazovaly, že kyselina mléčná je odpovědná za laktátovou acidózu. Moderní výzkumy ukazují, že svaly ve skutečnosti nevytvářejí čistou kyselinu mléčnou, ale laktát. Laktát je sůl kyseliny mléčné, která se v těle chová jinak než čistá kyselina. Laktát nemá schopnost významně snižovat pH ve svalech ani v krvi.

Navíc, laktát se ukázal jako velmi účinný zdroj energie. Namísto toho, aby svaly blokoval, pomáhá jim laktát dodávat energii při anaerobních podmínkách, tedy v situacích, kdy není dostatek kyslíku. To zcela vyvrací starý mýtus o tom, že laktát je hlavní příčinou svalové únavy.

Přetrvávající mýtus o kyselině mléčné a svalové bolesti

Dalším běžným mýtem, který se mezi sportovci a trenéry často traduje, je, že kyselina mléčná je příčinou svalové bolesti, kterou zažíváme po intenzivním tréninku, známé jako DOMS (Delayed Onset Muscle Soreness – zpožděná svalová bolest). Tento názor byl po dlouhou dobu považován za pravdivý, ale studie ukázaly, že tato bolest není způsobena kyselinou mléčnou ani laktátem.

DOMS je výsledkem mikroskopických poškození svalových vláken, ke kterým dochází během intenzivního cvičení. Tato poškození spouští zánětlivé procesy, které způsobují bolest a ztuhlost svalů několik dní po tréninku. Tento jev je nezávislý na laktátu, který se naopak během cvičení odbourává poměrně rychle a nepodílí se na vzniku bolesti.

Role NAD+ a laktátu v metabolismu

Novější výzkumy odhalily důležitou roli laktátu nejen v udržování svalové aktivity, ale také v celkovém energetickém metabolismu. Laktát může být využíván nejen svaly, ale také mozkem a srdcem jako efektivní zdroj energie. Studie ukázaly, že při vysoké intenzitě cvičení mohou některé tkáně upřednostňovat laktát před glukózou jako palivo, protože je rychlejší a efektivnější.

Důležitou roli v energetickém metabolismu hraje také molekula NAD+ (nikotinamid adenin dinukleotid). NAD+ je klíčový koenzym, který pomáhá přeměňovat živiny na energii ve formě ATP. Pokles hladin NAD+ může vést k narušení buněčné energetiky a k postupné svalové slabosti. Udržování vysokých hladin NAD+ je důležité nejen pro svalový výkon, ale také pro celkovou regeneraci organismu. Doplňování NAD+ prostřednictvím stravy bohaté na niacin (vitamin B3) nebo pomocí suplementů, jako je nikotinamid ribosid, může pomoci podpořit regeneraci a zlepšit výkon.

Praktické důsledky pro sportovce

Na základě moderních vědeckých poznatků lze vyvodit několik praktických doporučení pro sportovce, která jim mohou pomoci maximalizovat výkon a optimalizovat regeneraci.

Výživa a suplementace: Pro zajištění správné regenerace svalů a udržení energetického metabolismu je důležité dbát na dostatečný příjem potravin bohatých na niacin (vitamin B3), který podporuje tvorbu NAD+. Suplementy jako nikotinamid ribosid mohou dále pomoci zvýšit hladiny NAD+ a zlepšit svalovou regeneraci.
Regenerace a odpočinek: Protože pokles hladin NAD+ může vést k narušení energetického metabolismu a svalové slabosti, je důležité umožnit tělu dostatečnou regeneraci po tréninku. Kvalitní spánek a regenerace jsou klíčové pro obnovu svalů a doplnění energetických zásob.
Efektivní využívání laktátu: Namísto snahy „bojovat proti kyselině mléčné“ by sportovci měli trénovat tak, aby maximalizovali využití laktátu jako paliva. To zahrnuje správné dávkování intenzity tréninku, intervalový trénink a strategii regenerace.
Monitorování biomarkerů: Moderní technologie umožňují sledovat hladiny laktátu v reálném čase, což může pomoci při optimalizaci tréninkových strategií. Monitorování biomarkerů poskytuje sportovcům cenné informace o jejich fyzickém stavu a umožňuje efektivněji přizpůsobit tréninkové zatížení.

Pochopení role kyseliny mléčné a laktátu se výrazně vyvinulo od doby, kdy vědci Hill a Meyerhoff poprvé popsali anaerobní glykolýzu. Ačkoliv byly jejich objevy klíčové, moderní výzkum ukázal, že laktát není viníkem svalové únavy, ale naopak důležitým palivem pro svaly během intenzivního cvičení. Laktát je dnes považován za důležitou součást energetického metabolismu, který podporuje výkonnost a regeneraci svalů.

Sportovci a trenéři by měli své tréninkové metody a regeneraci přizpůsobit moderním poznatkům o roli laktátu a NAD+ v metabolismu, což by jim mohlo pomoci dosáhnout lepších výsledků a minimalizovat únavu a poškození svalů.

Odkazy na zdroje:

Předchozí článek Další článek

Přihlášení k vašemu účtu