Historie a původ 10 000 kroků
Nejprve si řekneme něco málo o sloganu, který je většinou společnosti přijatý jako vědecký fakt. Píše se rok 1965 a při příležitosti olympijských her v Tokiu, japonská společnost Yamasa Clock začala prodávat krokoměr s názvem Manpo-kei (万歩計), což znamená „měřič 10 000 kroků“ (万 = 10 000, 歩 = kroky, 計 = měření). Tento název byl vybrán na základě domněnky, že 10 000 kroků je přiměřený a snadno dosažitelný cíl pro zdraví a fyzickou kondici. Zároveň to bylo marketingově atraktivní číslo, které dobře znělo a mohlo motivovat lidi k pohybu.
V té době nebylo podloženo vědeckými studiemi, že by právě 10 000 kroků bylo magické číslo pro zdraví. Nicméně, z hlediska propagace aktivního životního stylu to fungovalo jako užitečný cíl, který byl srozumitelný a snadno měřitelný.
Moderní popularizace:
V posledních letech se koncept 10 000 kroků stal běžně uznávaným měřítkem zdravého pohybu, zejména s příchodem fitness náramků, chytrých hodinek a aplikací, které sledují počet kroků. Ačkoliv některé zdravotní organizace, včetně Světové zdravotnické organizace (WHO), doporučují kolem 150 minut mírné fyzické aktivity týdně (což se někdy přibližně rovná 7 000 až 8 000 krokům denně), 10 000 kroků se stalo univerzálně známým symbolem pro dosažení pohybových cílů.
Přirozený pohyb, biomechanika a vliv obuvi na zdraví: Jak špatný pohyb způsobuje poškození kloubů a jak přirozená chůze může zabránit bolestem
Když se podíváme kolem sebe, můžeme si všimnout, jak zásadně se náš způsob chůze a výběr obuvi změnily za poslední desetiletí. Všichni známe typické moderní boty s vysokými podrážkami, úzkými špičkami a často i vysokými podpatky. Tyto boty sice mohou být stylové a komfortní, ale představují vážnou hrozbu pro naši přirozenou biomechaniku a zdraví kloubů. Pro lepší pochopení těchto rizik je důležité si uvědomit, jak je lidské tělo navrženo pro pohyb, a jak špatný pohyb – způsobený nevhodnou obuví – vede k dlouhodobému poškození kloubů a svalů.
Evoluční základ: Zrozeni k chůzi
Lidské tělo je doslova "zrozeno k chůzi", jak uvádí James Earls ve své knize Zrozeni k chůzi. Evoluce nás vybavila schopností pohybovat se na dvou nohách, což nám umožnilo přežít, prosperovat a dobývat nové území. Naše kostra, svaly a fascie (pojivová tkáň) jsou navrženy tak, aby podporovaly přirozený a efektivní pohyb. Chůze je přirozený pohyb, který by měl být pro člověka nenáročný a bez bolesti. Problém nastává, když se do rovnice přidá nevhodná obuv, která tuto přirozenost narušuje.
Fascie a role propojeného těla
Tom Myers ve své knize Anatomy Trains vysvětluje, že naše tělo je propojený systém, kde fascie propojují různé části těla do funkčních řetězců. Fascie (pojivová tkáň) je klíčovým prvkem, který přenáší síly a umožňuje, aby jednotlivé části těla spolupracovaly během pohybu. Pokud se jeden segment těla pohybuje špatně (např. kvůli nevhodné obuvi), tato dysfunkce ovlivní celý systém a může vést k problémům v jiných částech těla – například špatné postavení kotníků může vést k problémům s koleny, kyčlemi a páteří.
Kromě toho, že fascie propojují celé tělo do funkčních řetězců, mají také zajímavý paměťový efekt. Tento efekt znamená, že fascie si pamatují a přizpůsobují se našim opakovaným posturám a pohybům. Pokud například trávíme dlouhé hodiny sezením, fascie se postupně přizpůsobí této pozici, což může ovlivnit naši celkovou biomechaniku i během jiných aktivit.
Výsledkem je, že když vstáváme a začneme se pohybovat, naše tělo se nevědomky drží pozice sezení. Fascie tedy přenášejí "posturu sezení" do všech ostatních pohybů – chodíme v sedě, běháme v sedě, a dokonce i při sportu máme tendenci si tuto nevhodnou pozici uchovávat. To může vést ke snížení efektivity pohybu a k nerovnoměrnému zatížení kloubů a svalů. Správná práce s fasciálním systémem je proto zásadní pro obnovení zdravého pohybu a vyváženého zatížení celého těla.
Barefoot obuv a přirozená chůze
Chůze naboso nebo v barefoot obuvi se ukazuje jako jeden z klíčových způsobů, jak obnovit přirozenou biomechaniku chůze. Když chodíme naboso nebo v obuvi s tenkou podrážkou, která umožňuje přirozený pohyb chodidel, jsou naše klouby a svaly nuceny pracovat správně. Propriocepce – tedy schopnost vnímat polohu těla v prostoru – se zlepšuje, což pomáhá zvyšovat rovnováhu a koordinaci. Navíc se posilují svaly chodidel, které jsou v tradiční obuvi často oslabené a nečinné.
Vliv moderní obuvi na biomechaniku
Bohužel, moderní obuv s tlustými podrážkami, podpatky a malým prostorem pro prsty omezuje přirozený pohyb chodidel a negativně ovlivňuje celé tělo. Tento typ obuvi narušuje přirozenou mechaniku chůze, což má za následek řadu zdravotních problémů:
- Špatné postavení chodidel vede k nesprávnému zatížení kloubů, což způsobuje bolesti kotníků, kolen, kyčlí a páteře.
- Zmenšený prostor pro prsty omezuje jejich schopnost se správně rozložit, což je klíčové pro stabilitu a přirozené odpružení při chůzi.
- Tlusté podrážky a podpatky mění náš styl chůze tím, že podporují dopad na patu, což zvyšuje zátěž na klouby a páteř.
Geometrie u aut a paralela s lidskými klouby
Podobně jako u automobilů, kde špatně nastavená geometrie vede k nerovnoměrnému opotřebení pneumatik, špatná biomechanika lidského těla způsobuje nerovnoměrné zatížení kloubů. Když je geometrie auta špatná, pneumatiky se opotřebovávají nerovnoměrně a ztrácí se kontrola nad vozidlem. U lidí se při špatném postavení kloubů a nesprávné chůzi začnou postupně opotřebovávat kloubní chrupavky, což může vést k artróze a chronickým bolestem.
Vezmeme-li si jako příklad dysplazii kloubů u psů, můžeme vidět, že i malé odchylky ve správném usazení kloubů mohou vést k deformacím a dlouhodobému poškození. Stejně tak, když lidé nosí nevhodnou obuv a špatně se pohybují, dochází k nesprávnému zatížení kloubů a svalů, což vede k jejich opotřebení a bolestem.
Artróza jako důsledek špatné biomechaniky
Pokud lidské tělo nemůže přirozeně fungovat, dochází k rychlejšímu opotřebení kloubů a svalů, což vede k artróze. Artróza je degenerativní onemocnění kloubů, které je často výsledkem dlouhodobého nesprávného pohybu a nadměrného zatížení kloubů. Když jsou klouby pravidelně nesprávně zatěžovány kvůli nevhodné obuvi a špatnému držení těla, kloubní chrupavka se opotřebovává a dochází k bolestem a zánětům.
Grounding: Návrat k přírodě
S myšlenkou přirozené chůze souvisí také koncept groundingu (uzemňování), který se zaměřuje na přímý kontakt těla se zemí. Zastánci groundingu tvrdí, že přímý kontakt s přírodním povrchem, například chůzí naboso po trávě nebo písku, má pozitivní vliv na zdraví. Některé studie naznačují, že grounding může pomoci snižovat záněty, zlepšovat spánek a celkově zlepšovat náladu. I když vědecké důkazy zatím nejsou jednoznačné, je jasné, že chůze naboso v přírodním prostředí může mít relaxační a harmonizující účinky na tělo i mysl.
Správná biomechanika a prevence bolesti
Když se podíváme na všechny zmíněné body, je jasné, že klíčem ke zdraví kloubů není vyhýbání se pohybu, ale podpora správného, přirozeného pohybu. Špatná obuv, která omezuje přirozenou funkci chodidel a narušuje biomechaniku těla, vede k dlouhodobému poškození kloubů a svalů, podobně jako špatně nastavená geometrie auta vede k opotřebení pneumatik.
Pokud bychom podporovali přirozenou chůzi, ať už prostřednictvím barefoot obuvi nebo časté chůze naboso, mohli bychom snížit riziko vzniku artrózy, bolestí kloubů a dokonce i potřebu náhradních kloubů. Lidé by mohli žít bez bolesti a dlouhodobých problémů s pohybovým aparátem, pokud by se vrátili k přirozené biomechanice, kterou jim evoluce poskytla.
Správná biomechanika je základ zdraví. Bez ohledu na to, zda jde o automobil nebo lidské tělo, malé odchylky mohou vést k vážným problémům. Je čas se zamyslet nad tím, co máme na nohách, a udělat krok k přirozenějšímu a zdravějšímu způsobu pohybu.
V dnešní společnosti často panuje dogma, že poškození kloubů je nevyhnutelným důsledkem sportu a fyzické aktivity. Tento názor je natolik zakořeněný, že mnozí lidé věří, že pokud se intenzivně věnují sportu nebo fyzickému cvičení, časem nevyhnutelně začnou trpět bolestmi kloubů a následně bude třeba chirurgických zákroků, jako jsou výměny kloubů. Tento pohled je posilován představou, že čím více člověk tělo zatěžuje, tím více se „opotřebovává“, podobně jako se mechanické části auta opotřebují při častém používání. Ale je tento pohled skutečně správný?
Ve světle toho, co jsme probrali ohledně přirozené biomechaniky, obuvi a pohybu, se ukazuje, že tato myšlenka je nesprávná a zavádějící. Klouby se neopotřebovávají samotným pohybem – opotřebovávají se špatným pohybem. To znamená, že když je biomechanika těla správná, pohyb může být naopak prospěšný pro klouby, svaly i celkové zdraví.
Mnoho problémů s klouby, které jsou přisuzovány sportu, ve skutečnosti vzniká ze špatného pohybu a nevhodné obuvi, nikoliv z pohybu jako takového. Tradiční obuv, která omezuje přirozenou funkci chodidla, vede k narušení přirozené biomechaniky těla. Tím dochází k nerovnoměrnému zatížení kloubů, což postupně vede k jejich opotřebení a bolestem. Bolest kloubů by neměla být považována za nevyhnutelnou součást sportování – správným pohybem a vhodnou obuví se jí lze do značné míry vyhnout.
Mnozí vrcholoví sportovci a trenéři si dnes uvědomují, že klíčem ke zdravým kloubům není omezování fyzické aktivity, ale optimalizace biomechaniky a návrat k přirozeným vzorcům pohybu. Když se lidské tělo pohybuje správně, klouby jsou chráněny a mohou fungovat po dlouhou dobu bez bolesti či potřeby chirurgických zákroků.
Co má společného chůze na boso a bojové sporty?
Proč je vlastně na našich stránkách povídání o chůzi bez bot? Co to má společného s bojovými sporty? Více, než by se mohlo zdát. V bojových sportech, stejně jako v přirozené chůzi, hraje klíčovou roli reakční energie země, kterou bojovníci využívají pro maximální efektivitu pohybu a sílu úderů. Tento princip je založen na tom, že veškerá síla, kterou vkládáme do země, se nám vrací zpět jako reakční síla. Když bojovník stojí pevně na zemi a správně využívá své těžiště, dokáže tuto energii přenést přes celé tělo a aplikovat ji v úderech či technikách hodů. Tento přenos energie je nejefektivnější, když nohy mají přímý a co nejbližší kontakt se zemí – proto je bosá chůze nebo tenká barefoot obuv nejen vhodná pro přirozený pohyb, ale i pro maximální přenos energie při bojových technikách. Těžko se tohle dá naučit, pokud trávíme větší část pohybu v nevhodných botách.
V bojových sportech jako je karate, judo nebo brazilské jiu-jitsu, vidíme, že sportovci často trénují naboso. Bez bot jsou totiž schopni lépe vnímat zem a využít reakční sílu pro lepší stabilitu, silnější údery a efektivní pohyby. Když je tělo v přímém kontaktu se zemí, lépe se stabilizuje a zapojí správné svalové řetězce, což zvyšuje dynamiku a sílu pohybu.
Tento princip je také důležitý při demonstracích mimořádné síly v bojových uměních, například při přerážení cihel nebo dřevěných desek pouhými dvěma prsty. Na první pohled se může zdát, že jde o nadlidskou sílu nebo zvláštní techniku, ale ve skutečnosti se jedná o perfektní využití biomechaniky těla a maximální využití reakční energie země. Mistři bojových umění dokáží propojit celé své tělo do jednoho plynulého pohybu, čímž přesně nasměrují veškerou sílu z dolních končetin a těla až do jednoho bodu, kterým úder provedou.
Síla nepřichází jen z paží nebo rukou, ale z celého těla a především z nohou a kontaktu se zemí. Právě tento přenos energie je umožněn tím, že jsou bojovníci schopni správně vnímat svůj kontakt se zemí a využít ji k maximalizaci své síly. To vše krásně podtrhuje fakt, že správná biomechanika a využití přirozených vzorců pohybu nejsou klíčové jen pro zdraví kloubů, ale i pro efektivitu a výkonnost v bojových sportech.
Tento princip se však netýká jen bojových sportů, ale lze ho snadno aplikovat i na každodenní činnosti, jako je nošení igelitek z obchodu nebo zvedání krabice ze země. Pokud naše tělo nestojí správně a nevnímáme správně kontakt se zemí, nemůžeme efektivně využít veškerou reakční energii pro zvednutí břemene. Bez správné biomechaniky, kdy by naše tělo fungovalo jako celek a síla byla rovnoměrně rozložena od nohou až po ruce, se zbytečně namáháme, což často vede k nadměrnému zatížení zad, kolen nebo jiných kloubů. Správný postoj a využití reakční energie země tak nejsou jen doménou sportu, ale jsou zásadní i pro zlepšení efektivity a prevence zranění při běžných pohybech v každodenním životě.